Všechno na poslední chvíli

Termín byl včera. Jsou tací, co to dělají předem, a tací, co se o tom dozvídají „předem“ z vyprávění jiných lidí. Ale já jsem odešla z domu: úkoly jsou otevřené, jsem venku, je noc, směju se. „Aha, to je dnes?“ – tři slova, která z úterý udělají sprint. Zítra začnu jinak. Říkám to přesně tolikrát, kolikrát existuje zítřek.